Překračování hranic ghetta
Proměna židovských sídelních struktur a akulturační strategie židů
Praha: Historický ústav, 2023.
Zrovnoprávnění židů v 19. století mělo dalekosáhlé důsledky pro podobu židovského osídlení v českých zemích. Brány ghetta se otevřely a židé se z uzavřených čtvrtí začali svobodně stěhovat. Autor v této knize pomocí demografických a kartografických nástrojů zkoumá, jak se ve čtyřech městech – Boskovicích, Hranicích, Kolíně a Lošticích – proměnila prostorová struktura židovského osídlení a co tuto proměnu ovlivňovalo. Srovnání situace v jednotlivých městech ukazuje, jak podoba židovského osídlení úzce souvisela se začleněním židů do městské společnosti, nebo v některých městech naopak s rezervovaným postojem většinové společnosti vůči nábožensky a jazykově odlišnému obyvatelstvu. Analýza různých typů sociálního jednání a akulturace mimo jiné ukazuje, že zatímco prostorové hranice postupem desetiletí mizely, mentální hranice měly mnohem větší setrvačnost, neboť jejich udržování považovali i samotní židé za podstatné pro zachování své identity.
Židé na Ostravsku
Dynamika a pluralita židovské společnosti 1832–1942
Ostrava: Židovská obec v Ostravě, 2017.
Židovská komunita na Ostravsku vznikla až v druhé polovině 19. století, rychle se však stala jednou z největších v českých zemích. Přitahovala židovské imigranty z Moravy, Uher i Haliče, a tak měla nakonec velmi různorodý charakter. Kniha proto věnuje velký prostor zkoumání „identitotvorných center“, společenských struktur uvnitř židovské společnosti i identitu jejích příslušníků.
Židé na Frýdecku a Místecku
Židovské společenství a jeho tvůrci
Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2015.
Kniha sleduje proces vzniku, rozvoje, úpadku a zániku židovské komunity na Frýdecku a Místecku, jež reprezentuje jedno z židovských společenství na Moravě a ve Slezsku vyvíjejících se v důsledku emancipace židů. Na rozdíl od většiny dosavadní literatury týkající se moravských a slezských „emancipačních“ židovských komunit si tato práce nevšímá pouze vnějších jevů (počtu a socioekonomického postavení židů či výstavby náboženských budov), ale věnuje pozornost také - a to především - samotnému společenství, jeho vnitřnímu vývoji a limitům, různým koncepcím rozvoje společných institucí a náboženské a později také národnostní identitě členů frýdecko-místecké židovské komunity. Dále práce sleduje meze integrace židů do okolní společnosti, jakož i teritoriální specifika vyplývající ze skutečnosti, že se dané společenství utvářelo na moravsko-slezské hranici.